o garfieldovy a rapu
RSS icon Email icon Home icon
  • Garfield přiroda,rozinky

    Posted on Duben 29th, 2010 Garfieldarap 1 comment

    Příroda 001Příroda 002Příroda 003Rozinky 001Rozinky 002Rozinky 003

  • Genius/GZA

    Posted on Duben 29th, 2010 Garfieldarap No comments

    Gary Grice známý jako GZA The Genius se narodil v roku 1966 v Brooklynu, kde však nezůstal, protože žil ve všech částech New Yorku, hlavně v Bronxu a části Staten Island, která je známa jako Shaolin. Čtvrtě jako Bronx a Staten Island jsou jako jedny z mála označované za místa kde hip-hop „zapustil kořeny“. Poetika slov a rýmy ho rychle pohltily, stejně jako jeho dva bratrance s kterými založil crew, bratranci známí jako Prince Rakeem (nyní RZA) a Ol’ Dirty Bastard (ODB).

    V roce 1989 GZA podepsal smlouvu s Cold Chillin’ Records a vypustil svoje debutové album. Jenže to nebylo to pravé, produkční společnost chtěla komerčně založené nahrávky a to zase naopak nechtěl GZA, jeho první deska, která se hrála i v radiích se stala propadákem. Takže začala nová kapitola a je už teď jasné, že historie nikdy nezapomene na Wu Tang Clan (před Wu-Tang Clan byla skupina zvaná “All in together now”, která se skládala z GZA,RZA a ODB) a jejich silný singl „Preteck ya neck“,kde ve své části GZA rapuje o neshodě s Cold Chillin’. Tato crew potom světu ukázala co znamená skutečny úspěch. Skupina tvořena devíti individualitami (GZA, RZA, ODB, Method Man, Reakwon, Ghostface, Masta Killah, Inspectah Deck, U-God) vydala platinové album “Enter the Wu-Tang (36 chambers)” a měla úžasný styl. Sólo CD byly taktéž neskutečné úspěšné a staly se hip-hopovou klasikou GZA - “Liquid Swords”, Method Man - Tical, ODB - Return to the 36 chambers, Raekwon - Only built for Cuban Linx…, Ghostface - Ironman. CD ještě přibyly, docela výrazný počet.

    Na to jak je GZA zaměstnaný má ženu a dvě děti, dceru a syna. GZA je i uznávaným skladatelem, jak hudby normální tak i hudby filmové, produkoval a spolu-produkoval tyto soundtracky: 8 Mile, Smokin’ Aces, First Sunday. Když už se objeví před kamerou hraje většinou „self“ tedy sám sebe. Mohli jsme ho vidět například ve filmech: COFEE AND CIGARETTES, ROCK THE BELLS, UP AND ABOVE.

    rap
  • MotoGP 09/10

    Posted on Duben 29th, 2010 Garfieldarap 2 comments
    Loňský ročník je daleko za námi, ten letošní teprve začal. Tak obě sezóny spojíme.
    MotoGP 09/10

    V herním světě si můžete být jisti spoustou věcí. Každoroční přírůstek do série MotoGP je jednou z těch největších tutovek. Capcom s draze nabytou licencí rozhodně neotálí a přináší již třetí hru z prostředí světa, kde dvě kola znamenají vše. Třetí rok po sobě můžete zahrát motocyklovou závodní hru, která se ale zase hraje jinak, než předešlé díly.

    MotoGP 09/10Loňská závodní sezóna je již trochu pasé a ta letošní teprve začala. Tvůrci se tedy rozhodli pro řešení hodné chytré horákyně, protože přicházejí se starými soupiskami, přičemž ty nadcházející by mělo být možné stáhnout z Xbox Live jakmile budou k dispozici. A prý zcela zdarma. Vzhledem k tomu, že by měly přibýt i dvě nové tratě, tak to rozhodně nezní špatně.

    Největším průšvihem MotoGP 08 byla jeho nemožná kariéra, kterou jste mohli odepsat po pátém herním roce. Je vidět, že tuto výtku si vzal někdo k srdci, protože režim kariéry je propracovaný a hráče udrží u MotoGP 09/10 dlouho. Jako v minulých ročnících začínáte jako nikdo. Takže hezky šup a vytvořit jméno, tým, zvolit si barvy motorky, kombinézy nebo helmy a hurá na trať.

    Stačí vyšší kubatura a i po malém drcnutí se válíte na zemi.

    Po tutoriálu začíná jít do tuhého, protože si začnete získávat reputaci a za první místa i nějaké ty finance. A s lepší reputací přicházejí nové nabídky od MotoGP 09/10nejrůznějších týmů. Zajímavá je i možnost vyměnit týmy během rozjeté sezóny. Zradíte Hondu, když vás láká Yamaha?

    Vše samozřejmě odstartuje v začátečnické třídě 125ccm a dvě vyšší, 250ccm a MotoGP, je potřeba nejdříve odemknout. Nová třída Moto2 přibude až se zmiňovaným stahovatelným obsahem. V režimu kariéry je pochopitelné, že nejsilnější mašiny jsou uzamčené, ale až zjistíte, že i v obyčejném turnaji a arkádě je tomu také tak, nebudete nadšeni.

    MotoGP 09/10Před každým závodem je k dispozici nastavení motorky, takže lze změnit tvrdost pneumatik, převody či citlivost brzd. Nastavenímá pak opravdu vliv na samotnou jízdu. Takže pozor, abyste vrtáním ve své mašině nastavení úplně nerozhodili.

    S prvními vítězstvími si budete moci dovolit zaměstnance. A v případě MotoGP se samozřejmě jedná o inženýry, kteří se budou starat o zlepšení vaší motorky. Jednotlivé části stroje pak budete zlepšovat po úrovních. Inženýrům prostě zadáte, kterou část motorky chcete vylepšit a na jakou úroveň a za potřebný čas se dočkáte požadovaného zlepšení. Inženýři ale nejsou jediní, kdo bude tvořit váš tým. Brzy dojde i na manažery, kteří dokážou sehnat bohaté sponzory.

    Jakmile odjezdíte kubaturu 125ccm a dostanete se k lepším strojům, je možné, že u hry strávíte hezkých pár týdnů. Že by nebylo možné si hru oblíbit, se opravdu říci nedá. A to i přes její viditelné chyby.

    Mimo kariéry je zde tradičně šampionát, arkádové ježdění a jízda na čas. MotoGP 09/10Rozpitvávat tyto režimy opravdu nemá cenu, protože nabízejí přesně to, co jejich názvy napovídají. Pokud se ale na ně vrhnete před kariérou, tak se budete muset smířit s tím, že většina motorek a jezdců bude uzamčená.

    Samotná jízda je zábavná a nelze ji nazvat jinak, než jako arkádou s prvky simulace. I když totiž v jízdním modelu naleznete prvky simulace, tak jeho základy jsou silně arkádové. Ovládání sedne do ruky již po několika minutách, i když vypilování jízdy potrvá několik hodin, či spíše dnů.

    Z vizuálního hlediska zde není moc co řešit. Průměr a šeď.

    Reálné prvky jízdy nás mile překvapily. Nesmírně důležitá je jízda ve vzduchové brázdě za protivníky, díky které lze získat cennou rychlost. Stejně tak i chování motorky při náklonech odpovídá celkem skutečnosti. Jízda na různých površích přitom taky dělá své.

    Co však vývojáři nezvládli, je kolizní model. Při jízdě v kubatuře 125ccm do sebeMotoGP 09/10můžete se soupeři neustále narážet a jediné, co se stane, je, že puknete smíchy. Stačí však vyšší kubatura a i po malém drcnutí se už válíte na zemi. Ke všemu vypadají držkopády naprosto nemožně.

    Když už jsme u nepovedeného stylu jízdy, tak kde je penalizace za prasárny na trati? Bez trestu můžete sejmout soupeře nebo vzít šikanu rovně a nic se vám nestane. Jedinou penalizací budou vteřiny, které strávíte mimo trať a které se po dokončení závodu přičtou k výslednému času.

    I soupeři si mohou dělat, co se jim zlíbí. A také to dost často provádějí. Jejich umělá inteligence je totiž až moc umělá. Mnohdy příliš riskují, nelogicky se vrhají do zatáček nebo na vás útočí jak na milence jejich ženušek. Co taktéž nepotěší, je počet kol v každém závodě. Kola se totiž jedou tři a tento počet není možné změnit.

    Pokud by pro vás byla jízda příliš obtížná nebo nemáte se závodními hrami dostatečné zkušenosti, tak přijde vhod i pomocná stopa na trati, která zobrazuje, MotoGP 09/10zda můžete jet plnou rychlostí, nebo zda máte naopak před zatáčkou přibrzdit.

    Pokud byste chtěli obdivovat svou krasojízdu, tak je k dispozici i replay, ale možná by bylo lepší, kdyby nebyl. Sice v něm lze libovolně přetáčet průběh jízdy, ale k dispozici jsou pouze dva úhly kamery. Zpoza jezdce jako při závodu a TV záběr. To je celé. Ostatně ani samotné pohledy při jízdě nejsou příliš rozmanité. Dva zpoza řidiče a jeden z jeho pohledu, který ukazuje hezká řídítka, tachometry, ale žádné ruce jezdce. Och.

    Třetí hra MotoGP, třetí vývojářské studio
    MotoGP 07 pro Xbox 360 vydávalo ještě THQ a ukutili ho, stejně jako čtyři předchozí díly, vývojáři z Climax Studios. Jakmile ale získal licenci na MotoGP Capcom, bylo jasné, že na hře bude pracovat jiné vývojářské studio. A taky, že ano. Stalo se jím italské Milestone, které má na svědomí automobilovou PC klasiku Screamer nebo licencovanou motocyklovou sériiSBK. Překvapivě ale MotoGP 09/10 dostalo opět nové vývojáře, tentokrát Monumental Games. V jejich řadách ale působí několik veteránů z Climaxu, takže se vlastně není ani čemu tolik divit.

    MotoGP 09/10K dispozici je samozřejmě i multiplayer. Bohužel je orientovaný čistě na časovou jízdu a nelze se v něm srazit se soupeři. Při kolizi jimi prostě projedete. Alespoň, že je přístupný až dvaceti hráčům najednou. Na rozdělené obrazovce si na jedné konzoli zahrají jen dva hráči. Mohou se ale rozhodnout, zda chtějí rozdělit obrazovku horizontálně, či vertikálně.

    Z vizuálního hlediska zde není moc co řešit. Průměr a šeď. To ale neplatí o stylu grafiky. Barevná paleta této stránky je na náš vkus až příliš pastelová. Vše má až nepřirozeně teplé barvy. Tribuny diváků také raději nechtějte vidět z blízka. Diváci jsou totiž ploší jako žehlicí prkna. Animace samotných jezdců také za moc nestojí, především zmiňované pády.

    Přesto všechno je MotoGP 09/10 hratelnou a po čase dobře hratelnou motocyklovou závodní eskapádou. Propracovaný režim kariéry s inženýry a manažery pobaví a vydržíte u něj. Licence také přináší své plody, ať už je řeč o Brnu, českých jezdcích Michalovi Šemberovi, Lukáši Peškovi a Karlovi Abrahamovi nebo všech tratích a týmech.

    Zbytek hry ale příliš nepotěší. Zpočátku je až příliš obsahu uzamčeno, umělá inteligence soupeřů je zvláštní, stejně jako detekce kolizí. Přesto, i vzhledem k tomu, že neexistuje konkurence se stejně silnou licencí, není MotoGP 09/10 vyloženě špatnou volbou. K dokonalosti má ale daleko.

    Hru zapůjčila firma Gamehouse.

  • Garfield a Jonovi účesy 2

    Posted on Duben 15th, 2010 Garfieldarap 1 comment

    Účes 011Účes 012Účes 013Účes 014Účes 015

  • Tafrob

    Posted on Duben 15th, 2010 Garfieldarap No comments

    Tafrob, vlastím jménem Pavel Sup, jeden z nejnadanějších českých mcs, svou rapovou kariéru nastartoval v kapele ZW Cirkus, kam ho před 7-8 lety přitáhl zakladatel původní sestavy Jiří Walker. Prvotní nezdar a neúspěch se pro něj stal hnacím motorem k tvrdému tréninku a již za pár let slavil první úspěchy na poli freestyle betlů.

    Po prvním vyhraném souboji na jednom z prvních freestyle contestů na akcích Foundation následovala celá řada vítězství, korunovaná ziskem trofeje pro vítěze na Foundation finále. To znamenalo otevřenou cestu až k prvnímu titulu neoficiálního krále českého freestyle rapu na druhém Hip-hop Kempu. Tuto korunu třímá dodnes a prakticky nenašel sobě rovného konkurenta. S kapelou ZW Cirkus (Tafrob, Jiří Walker, Dj Maztah) objel velkou část země, v roce 2004 skupina na labelu XProduction / Zee Prime vydala vinyl singl Já bych si přál / Obě strany mince, který se může pochlubit celkem slušnou prodejností a za rok a půl je prakticky vyprodán. Nedlouho po té začíná Tafrob koketovat se sólo kariérou a postupně dává dohromady koncept svého debutového sólo alba. Celkem hlasitě o sobě dal vědět na sklonku minulého roku, kdy mění label a na nově založené značce Blind Deaf přináší nový zvuk v podobě kontroverzního singlu Nuda v Brně. Se svým parťákem Dj Maztahem dává dohromady novou koncertní show a kolaboruje s mnoha mcs, jako například Jay Diesel, Idea Fatte, Moja Reč a další. Pomyslný vrchol v jeho battle kariéře je účast ve velkém finále RapFightu, kde se utká společně s Marpem a Zverinou o 100 000 CZK.

    rap
  • Prince of Persia: The Forgotten Sands

    Posted on Duben 15th, 2010 Garfieldarap 3 comments
    Značka Prince of Persia již jednou oživena byla. Nyní se ale chystá vzkříšení další.
    Prince of Persia: The Forgotten Sands

    Název Prince of Persia patří k nejznámějším herním značkám. Proto před letyvzbudilo jeho vzkříšení velký ohlas. A to dokonce i po vydání prvního dílu nové trilogie, protože v tom okamžiku si všichni hráči oddechli. Dopadlo totiž nad očekávání dobře.

    Prince of Persia: The Forgotten SandsPodobné ambice má i nový díl s podtitulem The Forgotten Sands, třeba již jen proto, že se otevřeně hlásí k odkazu svého předchůdceSands of Time. Na současné generaci konzolí sice již jeden Prince of Persia vyšel, ale ukázalo se, že to nebyl úplně správný krok.

    Tvůrci chtěli Prince opět posunout novým směrem, což se sice podařilo, ale ohlasy daly zcela jasně vzpomenout na cimrmanovskou repliku “Tudy ne, přátelé”. Všeobecné zjednodušení herních principů totiž fanoušky nijak nenadchlo a nováčky nechalo zcela chladnými.

    Ve Forgotten Sands nedostanete zadarmo vůbec nic.

    The Forgotten Sands se tedy vrací tam, kde jeho předchůdci dokázali zabodovat: ke schématu složeného z akčních soubojů, řešení rébusů, hledání cesty dál a vizuálně značně pohledné akrobacie.

    Na předchůdce The Sands of Time ale nový díl nenavazuje jen herními principy, ale vychází z něj i po stránce příběhu. Ten je zasazen mezi díly The Sands of Prince of Persia: The Forgotten SandsTime aWarrior Within. Prince se vydává za bratrem, aby následně zjistil, že bratrovo království je zmítáno útoky temných sil. Mezitím si zase někdo pohraje s Písky Časua rázem je Prince zase v akci.

    V akci, která pro neznalé může znamenat slušný šok. Respektive zejména pro ty, kteří hráli pouze minulý díl. Jak již bylo řečeno, The Forgotten Sands se vrací k principům původní trilogie (respektive obnovené trilogie z předchozí generace konzolí, ale rozumíme si, že?), což v kostce znamená jedinou věc. Zatímco v předchozím dílu stačilo čas od času stisknout tlačítko a zbytek hra udělala za vás, tak ve Forgotten Sands nedostanete zadarmo vůbec nic.

    Prince of Persia: The Forgotten SandsPři příchodu do nové lokace vám akorát kamera naznačí, co je potřeba udělat, respektive kam je potřeba se dostat, a od té chvíle nechává vše čistě ve vaší režii. To znamená, že dokud neobjevíte místo, kudy se dá někam vylézt nebo doskákat, nebo správně nevyřešíte hádanku, případně nerozprášíte všechny nepřátele, tak se z této lokace nedostanete, ani kdybyste na kolenou prosili.

    To může být na jednu stranu pro mnohé hráče frustrující, ale na druhou stranu to tak víceméně bylo i v předchozí trilogii a jaký ta měla úspěch. Ostatně, když návrat ke kořenům, tak se vším všudy.

    S tím souvisí i nutnost jisté obratnosti v práci s ovladačem. Při překonávání překážek je totiž mnohdy potřeba zkombinovat několik pohybů najednou, což může méně zkušeným hráčům činit zpočátku jisté obtíže, zvláště když na ně hra klade nároky i v oblasti správného načasování.

    Prince of Persia: The Forgotten SandsKdyž se nějaká náročnější akce povede, budete odměněni nejen hřejivým pocitem z dobře vykonané práce.

    Je pravda, že obecně jsou hráči sice čím dál línější a hry jednodušší, ale aspoň o malý kousek vyšší benevolence by v tomto případě asi zas tak na škodu nebyla. Samozřejmě ale obtížnost roste postupně, takže to na začátku není zas až taková hrůza.

    Na druhou stranu, když se vám nějaká náročnější akce povede, budete odměněni nejen hřejivým pocitem z dobře vykonané práce, ale i velice kvalitním vizuálním zážitkem. A nejde ani tak o technickou stránku věci, která je samozřejmě na velmi slušné úrovni, ale v prvé řadě pohlednými kousky, které Prince na obrazovce provádí.

    Zkombinovat ve slušném tempu například několik skoků s během po zdi a zhoupnutím na několika žerdích vypadá dobře v podstatě za jakýchkoliv okolností, ale v tomto případě vstupuje do hry i velmi slušná práce animátorů. Prince of Persia: The Forgotten SandsPrincovy pohyby jsou plynulé a velmi dobře na sebe navazují. Samozřejmě se najdou okamžiky, kdy to zrovna nelícuje, ale jedná se téměř vždy o akce, které nedávají příliš smysl a povedou se vám spíše omylem.

    Vítaným usnadněním v časech nejhorších je návrat možnosti vracet se v čase. Díky tomu můžete ve chvilce napravit, co se vám aktuálně nepovedlo, zejména tedy různé nepovedené skoky či jiné akrobatické kousky. Padat každou chvíli do smrtících hlubin nebo muset absolvovat celou akrobatickou cestu znova od začátku by totiž nebylo úplně ideální.

    K dispozici má ale Prince vedle hrátek s časem i několik dalších schopností, ke kterým se dostává průběžně při postupu hrou. Tvůrci hry to prezentují ve stylu “sepjetí s přírodou”, a tak Princovy schopnosti nezřídka vycházejí z některého z přírodníchelementů. Na protivníky tam může například seslat tornádo nebo zmrazit vodu tak, aby vytvořila pevné objekty, díky nimž se můžete dostat na místa, kam to předtím nešlo.

    Prince of Persia: The Forgotten SandsPrince of Persia: The Forgotten Sands se tak ve výsledku zatím jeví jako vyvážený mix bojové akce, průzkumu a akce akrobatické. Obtížnost se sice subjektivně zdá celkově o něco vyšší, než aby oslovila ten úplně nejširší mainstream, ale není pochyb o tom, že se bude jednat o úspěšný titul. Spokojeni tak budou pravděpodobně nejen fanoušci předchozí trilogie.

    Ostatně, přesvědčit se o tom budeme moci zhruba za šest týdnů: hra vychází 28. května tohoto roku.

  • Garfield a pizza 2

    Posted on Duben 8th, 2010 Garfieldarap 2 comments

    Pizza 003Pizza 002Pizza 003Pizza 006Pizza 005Pizza 004Pizza 003Pizza 002Pizza 001

  • Static Major

    Posted on Duben 8th, 2010 Garfieldarap No comments

    Static Major, se ve skutečnosti jmenoval Stephen Ellis Garrett, narodil se 11.listopadu 1974.
    Byl známý RnB skladatel, výborný producent ale i zpěvák (bývalý člen formace Playa), jehož jméno bylo spojováno s úspěchy mnoha známých hvězd.

    Dne 25.2. zemřel v Louisville, ve věku 33let.

    Jeho největší úspěchy byly třeba spolupráce na bodujících singlech jako “Try Again” zpěvačky Aaliyah, který se v roce 2000 stal součástí soundtracku k filmu Romeo Must Die, počítá se také k dalším velkým hitům, jako např. “Pon” (Ginuwine), “Luv To Luv Ya” (Timbaland) , ” On The Hotline” (Pretty Rick) a spousty dalších.

    ,,Ztratili jsme jednoho z největších producentů a skladatelů téhle doby, ale co víc, ztratili jsme syna, bratra, manžela, otce,…” vyjadřuje se k smutné záležitosti zpěvák Tank. ,, Celou Blackground Family (The Blackrgound label) to silně dojalo.” Přičiny úmrtí příliš jasné nejsou, hovoří se však o tom, že tou hlavní příčinou bylo mozkové aneurisma.

    Z dlouhého seznamu umělců, kteří se Staticem spolupracovali, uveďme ještě například Jay-Zho, Christinu Aquilleru, Diddyho či Davida Bannera (Static se podílel na jeho songu “Crank It Up”, 2004). Naposled zašel Static do studia společně s Lil´Waynem, kvůli Waynově tracku “I Got My”.

    Na Staticově myspaceu zanechávají fanoušci spoustu zpráv a soucitných kondolencí. ,,Jsi nenávratně pryč, ale tvoje hudba bude žít navždy,” říká jeden z nich.

    rap
  • Stalin Subway 2

    Posted on Duben 8th, 2010 Garfieldarap 2 comments

    První díl střílečky Stalin Subway nebyl nikterak zázračný, někdo v něm ale zalíbení našel; ať už pro jeho surovost, z níž vycházela i zvláštní atmosféra, nebo prostě pro to, že béčkové střílečky, pokud nejsou vyloženě zmrvené, mají své kouzlo.

    Druhý díl má na co navazovat. Odehrává se už po Stalinově smrti, kdy se rozpoutává boj jeho pobočníků o moc nad porobeným národem. Toho se v roli hlavní hrdinky Leny účastníte přinejlepším z povzdálí, lépe řečeno vůbec.

    Leně nejde ani tak o to, kdo uchvátí moc, jako spíše o to, kdo uchvátil jejího manžela Gleba, tedy hrdinuStalin Subway 2 prvního dílu. Ten byl unesen a dost možná zabit. Přestože Lena neví, kdo to udělal, ví, koho se zeptat a většinou, nebo přesněji, vždy to skončí přestřelkou se spoustou mrtvol na závěr.

    Příběh chce hrát na strunu dramatičnosti, bohužel se mu to nedaří. Je vyprávěn pomocí velmi ohyzdných neherních sekvencí, které jsou navíc na můj vkus až příliš ukecané. Autoři se v nich zjevně pokoušeli o vtip, to jim ale nevyšlo. Vtipné je maximálně přehrávání dabérů snažících se o přízvuk, který by vydával nějaký postižený Rus.

    Popravdě, nic lepšího jsem ani nečekal, protože to samé předváděl už první Stalin Subway, i když ten disponoval aspoň náznakem zajímavých příběhových prvků a zvratů. Ty pokračování zcela chybějí aStalin Subway 2animace, v nichž navíc vystupují často nepřátelské postavy připomínající spíše fašisty než komunisty, se naučíte rychle odklikávat.

    Důležitější informací samozřejmě je, jak se to má se samotnou hratelností. Hned zkraje si můžeme říct, že autoři ty čtyři roky uplynuvší od minulého dílu zřejmě proflákali nebo dělali něco, co s vývojem této hry příliš nesouviselo. Na první, druhý i třetí pohled je totiž stejná, ne-li horší jako jednička.

    Na technickou stránku nebylo šáhnuto, často jsou použity již viděné textury a objekty, což se týká jak okolního prostředí, tak třeba zbraní, které jsou stejně nenápadité jako v prvním dílu. To by ale tolik nevadilo, hlavně, že se z nich dá střílet.

    Hra začíná opravdu rázně. Vyhodí vás do jakéhosi pokoje, do kterého se hned vrhají nepřátelé, jež po vás pálí ještě předtím, než se vůbec stačíte rozkoukat. Ani na nejnižší obtížnostStalin Subway 2 není Stalin Subway 2 v některých pasážích úplně jednoduchý, protože si autoři zjevně nelámali hlavu s vyvážením jednotlivých situací.

    Většinou hry projdete vcelku snadno, ale narazíte na místa, kde se prostě nepřiměřeně zapotíte. Zdraví ubývá rychle a ne vždy si tvůrci vzpomněli, že by z nějakého toho neřáda měl vypadnout zdravotní balíček.

    Podíváte se na stará známá místa. Respektive by to měla být místa nová, ale vypadají stejně jako v jedničce. Neminete nejrůznější baráky, fabriky, kanály, Rudé náměstí a samozřejmě metro, které je ale s atmosférickým zážitkem z Metro 2033 (číst recenzi) zcela neporovnatelné. Tvůrci se neváhají chvástat tím, že třeba Rudé náměstí vytvořili podle jeho skutečného vzoru.

    Pokud tomu tak skutečně je, pak nechápeme,Stalin Subway 2proč na něj ve skutečnosti míří tolik turistů, protože by bylo opravdu ohyzdné. Spíše je to jen hodně zoufalý výrok. Být autory této hry, tak se raději k žádné vizuální předloze nehlásím, protože bych akorát dokázal, že ji v editoru nedokážu ani splácat.

    Jistě vám už došlo, že s designem úrovní je to velmi špatné. Nejde ani tak o to, že je hodně chudý, což je jistě dáno tím, že použitý grafický engine vypadal zastarale už před čtyřmi roky u jedničky, ale především proto, že jsou úrovně navrženy tak, že se v nich nepříjemně pohybuje. A navrch nejsou uzpůsobeny pro to, aby se v nich mohly odehrávat dynamické akční momenty.

    Z toho vyplývá nezáživný průběh hry, kdy jen běžíte přímo za nosem a střílíte v cestě stojící, navíc obvykle nejen tupě zírající, ale i tupě konající nepřátele. Ti většinouStalin Subway 2odněkud jakoby překvapivě přiběhnou, zastaví se a nechají se postřílet. Ostatně mrkněte se na video. Občas jich je ale více, z čehož pak pramení nakousnuté frustrující momenty.

    Aby toho náhodou nebylo málo, přidali (nebo spíše nechali od minula) autoři do hry špetku bugů, aby to bylo záživnější. Skutečně, nejrůznější nedokonalosti jsou asi tím nejzajímavějším, na co můžete v této jinak kompletně šedivé a zapomenutelné střílečce narazit. Ale zase stojí jenom stopadesát korun. No neberte to. No, raději opravdu ne